03
2008

Žádost o změnu návrhu Novely zákona o obecní policii

sekce: Dopisy / odpovědi - Poslanecká sněmovna

Parlament České republiky

Poslanecká sněmovna parlamentu ČR

Výbor pro bezpečnost

Mgr. František Bublan

na vědomí: členové Výboru pro bezpečnost
Podvýbor pro obecní a městské policie – předseda Mgr. Zdeněk Boháč
Členové Podvýboru pro obecní a městské policie
poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci,

obracím se na vás s žádostí o projednání námi navrhované změny předlohy Zákona o obecní policii, kterou v současné době projednáváte v rámci Zákona o Policii ČR a změnového zákona.

Důvodem naší žádosti je především odstranění letité diskriminace strážníků jako profesní skupiny, která je jako jediná v této zemi nucena neustále opakovat zkoušku k získání osvědčení strážníka, ačkoliv tato povinnost u jiných profesí, vč. Policie ČR, není vyžadována. Nikdo z vás nemusí procházet opakovaně maturitní zkouškou, příp. ověřením k získání vysokoškolského diplomu, a přesto je u strážníků nadále vyžadováno opakované přezkušování s možností ukončení pracovního poměru při finálním neúspěšném složení zkoušky. U policistů ČR je po zkušební době v souladu s ustanovením Zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů opakována zkouška pouze jednou a ta po úspěšném složení platí po celou dobu výkonu práce policisty.


Při připomínkovém řízení bylo jednání pracovníků MVČR velmi konstruktivní a věcné. V jeho počátku však byly všechny subjekty zastupující obecní policie upozorněni, že vyjednavači MVČR nemají mandát k projednání změny ve věci opakovaných prolongací zkoušek strážníků. Novela zákona tedy nadále obsahuje diskriminační ustanovení, že se osvědčení strážníka vydává na dobu tří let. Aby měl strážník možnost opravné zkoušky, je fakticky nutné, aby byl k pravidelnému přezkoušení zařazen každých 33 měsíců, tedy ještě před uplynutím tří let. MVČR se v návrhu a důvodové zprávě ani příliš nezabývá odůvodněním tohoto diskriminačního opatření, prostě na něm jen striktně trvá. Proč na něm netrvá u policistů ČR, přestože mají daleko zásadnější oprávnění vstupovat do práv občanů vč. úkonů orgánu činného v trestním řízení, zůstává nevysvětleno.


Případná tvrzení, že by v budoucnosti opakovali pravidelně zkoušky i policisté ČR, neobstojí, neboť i u nich by to bylo taktéž naprosto nesmyslné opatření. Stále se opakující zkoušky nikoho nevzdělávají a na rozvoj vzdělanosti strážníků nemají vliv. Již v minulosti jsme navrhovali, aby Zákon o obecní policii zahrnoval opakovanou zkoušku pouze 1x, a to po získání prvotní praxe o délce 2 až 3 let. V současné době, obdobně jako byl náš původní návrh, funguje jedno přezkoušení policistů ČR, je tato druhá zkouška v mírnějším rozsahu než ta prvotně skládaná. U strážníků je každá zkouška ve stejném rozsahu jako ta první a vždy před komisí MVČR.


Dovoluji si vám tedy navrhnout změny paragrafového znění předlohy návrhu Zákona o obecní policii a dále pak náhradu za opakované prolongace zkoušky k získání osvědčení v podobě povinného periodického proškolování strážníků. Předloha zákona v řadě ohledů zpřísňuje přijímací řízení strážníků a posuzování jejich způsobilosti i v průběhu doby výkonu jejich povolání. Dále počítáno se vzděláváním v akreditovaných školících zařízeních s prodloužením délky školení, resp. rekvalifikace. Doba rekvalifikace se dle školského zákona a souvisejících právních předpisů vždy stanovuje podle rozsahu a složitosti konkrétní profese, nelze tedy srovnávat délku rekvalifikace u policistů a u strážníků. To, že mají strážníci kratší rekvalifikaci, je dáno právě sníženým obsahem nutných vědomostí v oblasti trestně právních předpisů a také v oblasti zajišťování stop a míst trestných činů.


Návrh změny předlohy Zákona o obecní policii

  • 1) § 4d, odst. 4, písm. b) nahradit touto větou.
  • „Strážníka před druhou zkouškou, a to nejpozději 3 měsíce před skončením platnosti osvědčení.“
  • 2) § 4d, odst. 8, větu třetí nahradit takto.
  • „Termín opakování zkoušky určí ministerstvo tak, aby se konala do jednoho měsíce od předchozí zkoušky.“
  • 3) § 4e „Osvědčení“, odst. 2, nahradit tímto zněním.
  • „Osvědčení vydává ministerstvo strážníkovi po první zkoušce na dobu tří let. Strážníkovi, který vykoná úspěšně druhou zkoušku, vydá ministerstvo osvědčení na dobu neurčitou.“
  • 4) § 4e, pod odst. 3 navrhujeme tuto citaci.
  • „Strážník je povinen absolvovat povinná odborná školení vždy v rozsahu nejméně tří školících dnů, a to periodicky nejpozději po každých 30 měsících trvání pracovního poměru. “ (u § 4e se původně navržené odst. 3 a 4 označí jako odst. 4 a 5)
  • 5) § 5, odst. 3, písm. b) se ruší a odst. c) se označuje jako odst. b).
  • 6) U Čl. IV „Přechodná ustanovení“, odst. 4, navrhujeme tuto změnu.
  • „Ministerstvo vydá strážníkům, kteří složili úspěšně 2 a více zkoušek k získání osvědčení a prolongace osvědčení, osvědčení na dobu neurčitou. Do počtu zkoušek se nezapočítávají opravné zkoušky.“

Odůvodnění návrhu

  1. Navrhované změny se netýkají pravomocí strážníků, ale výhradně řešení odstranění diskriminačního faktoru spojeného s opakovanými zkouškami k získání osvědčení.
  2. Vyjma hl. m. Prahy má většina strážníků obecních policií praxi více než 8 let a velké procento strážníků více než 10 let. Nejdéle sloužící strážníci pak mají praxi i 16 let, za tuto dobu prošli zkouškami již 5x.
  3. Zkoušky nerozvíjení vědomosti a dovednosti strážníků, dochází pouze k „biflování“ právních norem kvůli úspěšnému složení další zkoušky.
  4. Policie ČR dle služebního zákona ukládá policistům jednu zkoušku po absolvování základního kurzu a poté po tříleté zkušební době zkoušku druhou, kterou však policista již vykonává v rámci teritoriální policejní složky (okresní ředitelství PČR). Další zkouška se u policistů nevyžaduje. Před účinností zákona č. 361/2003 Sb. se dokonce opakovaná zkouška po zkušební době od policistů vyžadovala.
  5. Nástupní kurz u policistů ČR se zkracuje, zatímco u obecní policie se počítá s jeho standardizací v délce cca 3 měsíců, a to v akreditovaných školících střediscích. Přeškolení na policistu či strážníka lze zahrnout do rekvalifikačního procesu a proto by mělo osvědčení po případném opakovaném ověření platit nepřetržitě po dobu výkonu práce tak jako je tomu u ostatních profesí. Rozdílná délka rekvalifikace ve školícím zařízení pro policisty a pro strážníky je dána rozsahem oprávnění policistů zejm. v oblasti trestního práva a v souvislosti s činností Policie ČR v trestním řízení. Hlavně s institutem usnesení o zahájení trestního stíhání osoby je spojen závažný zásah do práv občanů, to pak nutně vyžaduje delší teoretickou přípravu. U policistů je také nutná rozsáhlejší příprava v oblasti zajišťování stop na místě trestného činu, přesto se u policistů pravidelné opakování zkoušek nevyžaduje, ani by to pro jejich vzdělanost nemělo prakticky žádný význam.
  6. Opakované zkoušky k získání osvědčení strážníků berou potřebný čas na speciální proškolování, která mají dovednosti a znalosti strážníků rozšiřovat a posouvat je tak kvalifikačně dál. Všechny vyspělé země provádějí vzdělávací proces u policistů speciálními nástavbovými kurzy a školeními vč. získávání praxe na jednotlivých policejních součástech a útvarech. U obecních policií kariérní řád v podstatě nelze uplatňovat, neboť úzce specifikovaná činnost strážníků a jednoduchá organizační struktura kariérní postup neumožňují, strážníci se tedy mohou soustředit pouze na rozvoj získaných znalostí a dovedností. U řady městských policií, kde to vyžaduje struktura činností, je proto prováděno speciální doškolování.

Závěrem chci dodat, že opakované zkoušky strážníků k získání osvědčení měly své místo v zákoně na začátku fungování obecních policií, kdy nikdo přesně nevěděl, jak bude tato profesní skupina fungovat a většinu jejích pracovníků tvořili nezkušení zaměstnanci bez policejní praxe. Nebylo se od koho učit a vztahy mezi Policií ČR a obecní policií mely velmi rozdílnou úroveň. Nejméně 5 let již výše uvedené neplatí a nemohou na tom nic změnit ani excesy jednotlivých strážníků.

Excesy výše jmenovaných nejsou způsobeny systémem, v jakém je obecní policie organizována, ale selháváním lidského faktoru, stejně jako je tomu u Policistů ČR. Pokud bychom měli hodnotit obě policie dle excesního jednání jednotlivců a závažnosti následků takového jednání, pak by Policie ČR stála před svým rozpuštěním. Z jednotlivých případů excesního jednání policistů a strážníků lze spolehlivě usuzovat, že na něj nemá vliv ani délka vstupního vzdělávání, ani počet zkoušek a dokonce ani dosažené vzdělání. Nejdůležitějším faktorem, jak nesprávnému fungování policistů a strážníků zabránit, je dobře nastavený řídící a kontrolní mechanizmus a spolehliví lidé ve vedení, a to na všech úrovních.

Věřím vážený pane předsedo, vážené poslankyně a poslanci, že se nad naším návrhem vážně zamyslíte, zvážíte všechna pro a proti a bez osobních antipatií rozhodnete ve prospěch strážníků, kteří převzali nemalou část odpovědnosti za pořádek a bezpečí na území obcí. V této souvislosti si Vás také dovoluji požádat o možnost účasti na zasedání Výboru pro bezpečnost při projednávání Novely zákona o obecní policii. Sám jsem strážníkem od počátku roku 1992 a mám tedy s fungováním obecních a městských policií velmi rozsáhlé zkušenosti.


S pozdravem
Miroslav Stejskal
Předseda ASOMP ČR


| © ASOMPČR 2006-2008 | Všechna práva vyhrazena |
| Asociace strážníků | MP | Městská policie Praha | Obecní policie | ASOMPČR |